Související články


Vláda schválila kvůli ekonomickým dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Návrh novely zákona o státním rozpočtu podle úřadu reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, k zachování vysoké zaměstnanosti a omezení negativních dopadů na ekonomiku a sociální oblast. Novelu by měla projednat Sněmovna na úterním mimořádném zasedání. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ministerstvo financí (MF) v rámci aktualizace makroekonomické prognózy vypracované kvůli změně rozpočtu odhaduje letos pokles ekonomiky o 5,1 procenta. Na počátku února, před propuknutím pandemie koronaviru, MF odhadovalo letos růst ekonomiky o dvě procenta.

Vláda schválila odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Návrhy zákonů by měla v úterý projednat Sněmovna. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun. Opatření má zmírnit negativní dopady koronavirové krize na drobné podnikatele. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala 705.627 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministestva práce minimální platby posílají asi tři pětiny z nich.

Vláda schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru. Stát jim uhradí 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. Podpora má zmírnit dopady koronavirové krize a bránit propouštění. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem programu je firmám dotovat mzdy zaměstnanců, aby nepropouštěly," uvedla Maláčová.

Kurzarbeit obsahuje program na ochranu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Náhrady pro lidi v karanténě a příspěvek na mzdy v zavřených provozech schválila vláda už minulý týden, dnes přijala tři zbývající podpory. Pokud firma nemůže přidělovat práci lidem, protože minimálně 30 procent jejich kolegů je v karanténě či na ošetřovném, měl by stát uhradit 80 procent plného výdělku. Při omezení výroby kvůli nedostatku surovin a jiných vstupů dostává pracovník aspoň 80 procent svého příjmu. Stát by měl uhradit 50 procent. Polovinu by měl platit i při výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, kdy zaměstnanec pobírá minimálně 60 procent výdělku.

Dodržování karantény kvůli nákaze novým koronavirem začnou kontrolovat policisté ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Lidem, kteří nebudou pravidla izolace dodržovat, hrozí pokuty až tři miliony korun. Informoval o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). ČSSZ evidovala v úterý k 15:00 celkem 2436 elektronických neschopenek kvůli karanténě. Nová čísla úřad od středy ČTK zatím neposkytl. Lékaři mohou vedle e-neschopenek použít i papírové tiskopisy, které správě doručí pošta. "Máme seznam všech osob, kterým byla nařízena karanténa. V případě, že se ukáže, že karanténu nedodržují, vystavují se sankci," uvedl Hamáček. Dodal, že dostal desítky zpráv od prodavaček z nákupních center, které si stěžovaly na zákazníky. Slyšeli od nich, že se vrátili z Itálie a jsou v karanténě, přitom ale chodili na nákupy. "Končí legrace. My přijímáme drakonická opatření, abychom ochránili naše obyvatele. Pokud má někdo uloženou karanténu, tak ji bude muset dodržovat," řekl ministr vnitra. Dodal, že kontroly budou namátkové a policisté při nich budou vybaveni ochrannými pomůckami.

Do dvoutýdenní izolace musí všichni Češi i cizinci s trvalým či přechodným pobytem v Česku, kteří se od soboty vrátili z Itálie. Ohlásit se musí na dálku praktickému lékaři, ten je musí poslat do karantény. Vypíše pak e-neschopenku, nebo papírový tiskopis. V karanténě mají být i lidé, kteří byli v jiných krizových oblastech.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Maláčová to řekla v pořadu Partie v televizi Prima. Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.

Podle novely se změnami dávek na bydlení by se mohla dávka na půl roku snížit, pokud by předškolák či školák zameškal z jiných než zdravotních důvodů víc než sto hodin za pololetí. To kritizovaly například organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku, podle kterých by sankce zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla. Maláčová uvedla, že zřízení systémové sociální práce v obcích by mělo pomoci k tomu, aby děti do školy chodily. Nelze se podle ní spokojit s odpovědí, že i když bude přídavek na bydlení navázán na školní docházku, děti stejně do školy chodit nebudou. Zmínila, že za posledních 10 let se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. V Ústeckém či Karlovarském kraji je 16 procent dětí bez ukončené povinné školní docházky, poznamenala Maláčová.