Související články


Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD) vládě doporučí nepřevádět úředníky zabývající se povolováním staveb z obcí na stát. Podle analýzy, kterou má ČTK k dispozici, odkáže na vysoké náklady spojené s přesunem až 13.500 úředníků a spisů. Náklady vnitro vyčíslilo od 2 do 32 miliard. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) připravující změny stavebního zákona míní, že analýza zahrnuje i nereálné krajnosti. "Počítáme s částkou dvou až třech miliard na transformaci a digitalizaci," řekla Dostálová ČTK. Podle nového stavebního zákona by měla v Česku vzniknout dvoustupňová povolovací soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, pod nímž mají vzniknout krajské stavební úřady, které budou mít v obcích pobočky. Nyní je v ČR 730 stavebních úřadů.

Případný pokles stavebních řízení na polovinu během přeměny stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat podle analýzy vnitra ztrátu až 204 miliard korun, tedy 3,5 procenta HDP. Dokument varuje, že paralýza úřadů způsobená problémy s přesunem zaměstnanců a materiálu může trvat rok až rok a půl. Pokles produkce podle autorů nebude okamžitý, lze na něj pohlížet jako na ušlý zisk. Návrh nového stavebního zákona má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Zákon, který má řadu kritiků, by měl podle plánu vlády platit od roku 2021 a pomoct zrychlit výstavbu. Podle kritiků nahrává developerům a popírá veřejné zájmy.

Ve vyřizování stavebního povolení kleslo Česko meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Kromě délky vyřizování v ní banka hodnotí i jiná kritéria jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. Nejlépe v hodnocení vyšel stejně jako loni Hongkong, nejhůře Jemen, Eritrea, Libye, Somálsko a Sýrie. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba stejně jako loni 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru. Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. Z okolních států je nejvýše Německo (30.), následují Polsko (39.), Rakousko (49.), Maďarsko (108.) a Slovensko (146.).

Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní. "Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let," uvedla Tomášková. Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021.