Související články


V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Po zhruba hodinovém jednání se k nim připojil staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Na summitu hovořili o migraci, vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření. Babiš na tiskové konferenci řekl, že všechny zúčastněné země mají stejný názor na otázku migrace, podle nich jejím řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. "Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států," dodal Babiš. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci. Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se při tom, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. Kurz připomněl, že zatímco státy V4 jsou příjemci, Rakousko je v případě unijních peněz čistým plátcem. "Ale také vidíme vysoké náklady na administrativu a potřebu jejich redukce," uvedl. Trvá však například na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie. Politici hovořili i o vzájemné obchodní bilanci a hospodářské provázanosti regionu V4 a Rakouska. Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Ještě před jednáním premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází pod Národním muzeem na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl. Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Audit Evropské komise k zemědělským dotacím konstatuje, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů a dál ovládá holding Agrofert. Firma tak nemá nárok na dotace z Evropské unie. O finální zprávě informoval s odvoláním na vysoce důvěryhodný zdroj server Neovlivní.cz. Komise již dříve konstatovala Babišův střet zájmů v případě strukturálních fondů EU, nyní podle serveru došla k totožnému závěru i u zemědělských dotací. Dokumenty jsou zatím v anglické verzi, oficiální český překlad se připravuje. Andrej Babiš závěry auditu o zemědělských dotacích pro Agrofert nezná. Znovu odmítl tvrzení, že je ve střetu zámů. Česko podle něj kvůli záležitosti nepřijde o žádné peníze z evropských zdrojů.

Předchozí audit, který se týkal dotací ze strukturálních fondů EU, potvrdil, že premiér porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů. Nadále totiž ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Babiš má podle závěrů auditorů přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých vložil svou firmu Agrofert. Ministerstvo zemědělství ani Státní zemědělský intervenční fond zatím finální zprávu Evropské komise k auditu zemědělských dotací pro Agrofert nemají. ČTK to sdělili mluvčí těchto úřadů. Mají pouze materiály na dvoustranné jednání, které je plánované na konec ledna. Situaci nechtějí dále komentovat, protože se celá situace ještě prošetřuje. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky ani firma nemá žádné informace, v médiích se podle něj objevují jenom nepodložené spekulace. Hanzelka trvá na tom, že koncern, který do února 2017 před vložením do svěřenských fondů vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), postupoval podle zákonů.