Související články


Čeští velvyslanci by měli komunikovat se zahraničními médii a pracovat na pozitivním vnímání České republiky. Na úvod každoroční porady českých velvyslanců v Praze to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). V projevu se dotkl také otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury. Premiér vybídl přítomné velvyslance, aby v cizině vyzdvihovali úspěšnost Česka. Země podle něj má obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. Česko podle něj roste a bohatne. Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl podle Babišových představ být součástí informací o činnosti velvyslanců.

Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova, uvedl premiér Babiš. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla dostat o 100 miliard korun méně než dosud. Za úspěšné Andrej Babiš označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. "Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali," uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. "Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost," varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii. Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z unie bez dohody.

Místopředseda ČSSD Michal Šmarda se vzdal nominace na ministra kultury. O svém rozhodnutí informoval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který ho podpořil. Šmarda to řekl v České televizi (ČT). Chce kandidovat v senátních volbách na Žďársku v příštím roce. "Já samozřejmě za současných okolností ve vládě Andreje Babiše (ANO) být nechci. Nedává to vůbec žádný smysl. Já tady nebudu hrát s někým nějakého hry na to, že počkáme, budeme ho ještě chvíli trápit, a on pak odstoupí sám," sdělil Šmarda. Hodlá také doporučit ČSSD, aby vládní koalici s hnutím ANO opustila.

"Rozhodnutí Michala Šmardy vzdát se kandidatury na ministra kultury respektuji a lidsky chápu, jakkoliv mě to mrzí," uvedl na twitteru Hamáček. Šmarda souhlasí s prezidentem Milošem Zemanem v tom, že jeho handicapem je chybějící přímý mandát od voličů na centrální politiku. "Člověk, který nemá přímý mandát od voličů, je vždy ve veliké nevýhodě. Protože vždy, když si začne trochu moc vyskakovat, tak skončí jako hračka v rukou cynických mocných," řekl ČT. Nechce, aby se to v budoucnu opakovalo, proto si o mandát řekne v senátních volbách. "Teprve potom s tímto mandátem bych si šel znovu povídat s panem Babišem o tom, jestli je možné ho v České republice kritizovat, nebo jestli to možné není," podotkl. Ministrem kultury za ČSSD by se podle něj mohli stát například hejtman Vysočiny Jiří Běhounek nebo hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Jako vhodnou kandidátku zmínil i náměstkyni na ministerstvu kultury Kateřinu Kalistovou. Podle něj by ale jí hrozilo, že se dostane do sporu s premiérem a zničí si tím kariéru.

Spor o výměnu ministra trvá už čtvrt roku. Prezident Miloš Zeman v polovině prázdnin po dvou měsících od doručení návrhu odvolal Antonína Staňka (ČSSD), ohledně jeho nástupce se ale slíbil vyjádřit až v polovině srpna. Minulou středu pak uvedl, že Šmarda je odborně nekompetentní, protože se nikdy nezabýval problematikou české kultury. ČSSD požádal o navržení jiného kandidáta. V závěru minulého týdne Šmardu odmítl i Babiš, mimo jiné kvůli jeho výrokům z poslední doby.

Česká pošta potřebuje podle premiéra Andreje Babiše (ANO) restrukturalizaci, kterou by měli připravit kvalitní krizoví manažeři. Předseda vlády to uvedl na facebooku. Dodal, že se očekává prodej nepotřebných nemovitostí České pošty. Z peněz, které za ně utrží, by měl podle Babiše vzniknout fond, který umožní nákup nových technologií. Babiš v příspěvku na facebooku zrekapituloval hospodaření státní České pošty i její zákonnou povinnost doručovat na každé místo pětkrát týdně, což by podle něj žádný soukromý doručovatel nepřijal. Pošta má také jednu z nejhustších sítí poboček na světě, což nese náklady na platy, dodal. S odkazem na hospodářské výsledky uvedl, že dobrý hospodář nemůže takový stav tolerovat donekonečna. "Stará Česká pošta je mrtvá," konstatoval. "Jediné řešení je restrukturalizace, která z ní udělá moderní a univerzální poštovní službu s konkurenceschopnou logistikou, finančními a jinými službami, prostě celkově přívětivou k zákazníkovi 21. století," uvedl Babiš.

Česká pošta se loni dostala do miliardové ztráty. Vedení připravilo plán restrukturalizace, do roku 2021 se chce vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Babiš takový plán považuje za nereálný. Pošta podle něj musí zůstat ve státním vlastnictví. Prezident Miloš Zeman tento týden podepsal zákon, podle kterého bude moci Česká pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půlmiliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl ve Sněmovně ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů.