Související články


Českou vládu bude na pátečním státním pohřbu zesnulého izraelského exprezidenta Šimona Perese zastupovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). ČTK to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) během návštěvy Ostravy. Složení české delegace na pohřeb státníka se podle něj nyní řeší. Jisté je, že v ní nebude prezident Miloš Zeman, který je na návštěvě Řecka, řekl ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zesnulý exprezident Izraele Šimon Peres byl symbolem státu i nadějí na spravedlivý a mírový Blízký východ, napsal český prezident Miloš Zeman v kondolenci svému izraelskému protějšku. Stejně jako řada světových i českých politiků Zeman ocenil Peresovu snahu najít cestu k urovnání vztahů mezi Izraelem a Palestinou. Podle české hlavy státu byl Peres jedním z nejvýznamnějších státníků a politiků této doby.

Premiér Sobotka v reakci na Peresovo úmrtí uvedl, že Blízký východ potřebuje politiky, jako byl Peres, aby skončilo násilí a náboženský fundamentalismus. Byl podle něj významnou osobností celého regionu Blízkého východu. "Potřebujeme lidi, kteří dokážou překonat začarovaný kruh předsudků, nenávisti a náboženského fundamentalismu, který dnes v této oblasti funguje a brání tomu, aby se tam situace zklidnila," doplnil. Český premiér vyjádřil soustrast občanům Izraele i blízkým bývalého prezidenta.

Zesnulý izraelský exprezident Šimon Peres byl posledním, kdo v Izraeli spojoval současnou politickou scénu s generací zakladatelů židovského státu, uvedl bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. Vážil si českého prezidenta Václava Havla a jako člověk pocházející z Polska měl přirozený vztah ke střední Evropě, k Československu i České republice, podotkl Pojar. Poslední Peresova návštěva Prahy byla ve funkci prezidenta v roce 2009. "Po státní večeři na Pražském hradě se tehdy, ve svých pětaosmdesáti letech, vypravil do noční Prahy, do baru, zatancovat si. I tento příběh snad nejlépe svědčí o jeho nezdolné vitalitě," zavzpomínal Pojar.

Jednoduchá plastika s verši Jaroslava Seiferta zdobí donedávna zanedbaný plácek na pražském Žižkově. Nachází se poblíž míst, kde nejslavnější český básník prožil své dětství. Artefakt v podobě stuhy mířící k nebi byl odhalen za přítomnosti hostů světového kongresu básníků, který se v Praze koná na Seifertovu počest, i básníkovy dcery Jany Seifertové-Plichtové. Iniciativa k vytvoření pomníku vzešla od majitelů domu. Opravena byla i opěrná zeď, z níž stuha, dílo sochaře Jana Roitha, vyrůstá.

"Vzpomínám na rok 1984, kdy Jaroslav Seifert dostal Nobelovu cenu za literaturu. Byla to doba, kterou můžeme nazvat dobou temna 20. století. Tehdy se o tom moc nemluvilo a jsem rád, že se ledy významně pohnuly a dnes se můžeme hlásit k odkazu tohoto velikého básníka a kultivátora české kultury," řekl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Seifertův památník má podobu stuhy z litého betonu - podle zástupců nadačního fondu záložky v rozevřené "knize" Žižkova - jako pozornost pro žižkovské patrioty a ostatní ctitele básníkova génia. Na stuze je citát ze Seifertovy básně Prosinec 1920 "...to slovo letělo jako pták do sítě hvězd...". Žižkovský rodák Seifert prožil na někdejší periferii celé dětství. Ve čtvrti má dnes několik připomínek svého působení. V roce 2001, v den jeho nedožitých stých narozenin, mu odhalili pamětní desku na rodném domě v Bořivojově ulici.