Související články


Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák vyzvali ve čtvrtek vládu a poslance všech politických stran, aby při projednávání rozpočtu na příští rok posílili rozpočet školství o dodatečných pět miliard korun. V dopise, který Středula s Hanákem adresovali premiérovi Andreji Babišovi (ANO), uvedli, že peníze jsou třeba na růst platů učitelů a další investice do vzdělávání. Dopis má ČTK k dispozici. Z jakých částí rozpočtu by se měly peníze přesunout, z dopisu nevyplývá.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá nyní pro školství se zhruba 214 miliardami korun, což je zhruba o 18 miliard korun víc než letos. Platy učitelů by se podle platového nařízení, který v pondělí schválila vláda, měly od ledna 2020 zvýšit o osm procent a další peníze by měly jít na odměny a příplatky. Celkem vláda na výdělky pedagogů počítá s růstem o 11 miliard korun. Průměrný učitelský plat byl v letošním prvním pololetí 37.235 korun, průměrná mzda v ČR činila ve stejném období 33.297 korun.

Kvůli nespokojenosti s výsledky vyjednávání o růstu učitelských platů v příštím roce se ve středu konala ve školách stávka, do které se podle školských odborů různým způsobem zapojila víc než polovina škol. Předseda školských odborů František Dobšík pak uvedl, že bude ještě jednat ve Sněmovně o možné úpravě státního rozpočtu, aby bylo pro učitele vyčleněno více peněz.

Turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků v regionu. ČTK to napsal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci na informace o zahájení operace turecké armády. Podle Petříčka je nutné situaci řešit diplomaticky, ministr chce, aby Evropská unie přijala společný postup. Vyzval k diplomatickému tlaku na Ankaru. K řešení by měly přispět i Spojené státy. Také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyzval k diplomatickému řešení situace. Rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že Turecko by mělo vojenskou akci zastavit.

Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila. ČTK to napsal premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň je přesvědčen o tom, že situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem světové mocnosti aktivně vyjednávaly. Turecko zahájilo operaci v příhraničí Sýrie ve středu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker poté vyzval Ankaru k zastavení operace, Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN. Na dotaz ČTK Babiš uvedl, že osobně po jednání s Erdoganem podpořil pouze plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii. "Vystavět domy, školy a nemocnice," poznamenal. "Součástí toho ale nikdy nebyla diskuse o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie," doplnil.

Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva. "Útok na jiný suverénní stát je nepřípustný, doufám, že RB OSN najde cestu jak věc řešit a místo zbraní budou mluvit diplomaté. Turecko nemůže doložit žádný legitimní důvod ke vstupu svých vojsk na území Sýrie," reagoval na tureckou ofenzivu předseda KSČM Vojtěch Filip. "Je to odporná zrada spojenců, kteří prokázali neuvěřitelnou statečnost v boji s Islámským státem. Teď USA ženou Kurdy do náruče Asada, Ruska a Íránu. Ani tehdy, když USA ustoupily Putinovi a vzdaly v ČR radar, jsem nebyl tolik rozhořčen a znechucen," uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Kurdské milice YPG bojovaly proti teroristickému uskupení Islámský stát (IS), Ankara zahájila ofenzivu proti nim poté, co se z oblasti stáhli američtí vojáci.