Související články


Jednou z nejvýznamnějších novinek v daních bude příští rok zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku, což zřejmě povede k jejich zdražení. Od května by pak měla odstartovat třetí a čtvrtá vlna EET, do které se nově zapojí řemeslníci, daňoví poradci, lékaři a další profese, které přijímají platby v hotovosti a do této doby se na ně povinnost evidovat tržby nevztahovala. Zároveň se od května sníží DPH u vybraných služeb a zboží. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí a vyjádření odborníků pro ČTK.

Spotřební daň by tak od roku 2020 měla v případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu stoupnout z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká. Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, stoupnou v příštím roce zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun. Vláda návrh na zvýšení spotřební daně obhajuje omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel.

Dále daňový balíček schválený ke konci roku počítá také s vyšším zdaněním loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent. Zdanění ostatních druhů hazardu, třeba z automatů nebo tombol, zůstává na dosavadní úrovni. Loterijní společnost Sazka už se kvůli zvýšení sazby daně obrátila se stížností k Evropské komisi. Nově také budou podléhat 15procentní dani příjmy z hazardních her nad jeden milion Kč.

Bankovní rada České národní banky nezměnila nastavení limitů ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Nadhodnocení cen bytů se podle jejích výpočtů totiž dále mírně zvýšilo, v polovině roku 2019 se pohybovalo mezi 15 a 20 procenty, a to zejména kvůli nedostatečné nabídce bytů ve velkých městech. ČNB to oznámila v podzimní zprávě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru.

ČNB očekává, že v nejbližších čtvrtletích bude růst cen rezidenčních nemovitostí spíše zpomalovat. Platí tak, že dluh žadatele o hypotéku by neměl překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku dluhu má vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu. Zároveň dál platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezily i hypotéky nad 80 procent. Téměř třetina objemu nově poskytnutých hypoték směřuje podle zprávy ČNB ke klientům, kteří již jednu hypotéku či více mají. Je tedy pravděpodobné, že jejich charakter je převážně investiční.

Dostupnost bydlení se podle zprávy vlivem růstu cen rezidenčních nemovitostí dále zhoršila. Ceny nemovitostí jsou o 35 procent vyšší, než byly v roce 2008 před světovou finanční krizí. Hlavní příčinou byla nedostatečná nabídka bytů a rodinných domů ve velkých městech, dodala ČNB. Domácí bankovní sektor se nadále vyvíjí příznivě, zhodnotila ČNB. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým šokům a investiční a penzijní fondy pokračovaly v dynamickém růstu.

Nový zákon o dostupném bydlení v Česku v tomto volebním období platit zřejmě nezačne. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje návrh paragrafů vládě předložit v prosinci příštího roku. Sněmovna pak za tři čtvrtě roku do podzimních voleb 2021 normu nejspíš přijmout nestihne, takže by ji měl schvalovat až povolební kabinet a noví poslanci. ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je ale nutné problém s bydlením v Česku řešit rychle. Situaci v Česku ministryně označuje za bytovou krizi. Šéfky obou resortů se už několikrát sešly a o zákonu jednaly, kupředu se ale neposunuly, řekla ČTK Maláčová. Norma má mimo jiné usnadnit přístup k bydlení lidem se středním příjmem.

Podle statistického úřadu se ceny bydlení a energií od loňského září za rok v ČR zvedly o pět procent a nájemné o téměř čtyři procenta. V Praze se nájmy podle studie poradenské společnosti KPMG přiblíží v příštích letech cenám ve větších městech v Německu či Rakousku. Ceny nových bytů v metropoli od poloviny roku 2015 vzrostly podle údajů trojice developerů zhruba o 90 procent. Metr čtvereční v hlavním městě stál na konci června v průměru 107.700 korun, zjistila společnost Deloitte. Částky se zvedají i jinde v republice.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programu slíbila zákon o sociálním bydlení. Loni od něj upustila a nahradila ho dotačním programem Výstavba. Obce od konce května do začátku října podaly 13 žádostí o celkem 114,4 milionu korun na sociální a dostupné byty. Podle odborníků na sociální problematiku se bytová nouze v Česku bez zákona nevyřeší.