Související články


Vláda by podle Senátu neměla při zavádění zbraňové směrnice EU omezovat právo českých občanů legálně vlastnit zbraň pro vlastní obranu. Horní komora k tomu vyzvala kabinet na základě petice, kterou podepsalo přes 100.000 lidí. Jejich obavy z unijní restrikce držení zbraní označila za důvodné a český zbraňový zákon za dostatečný. "Není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu," usnesl se Senát na návrh svého petičního výboru. Stejný postoj zaujal už v roce 2017 po přijetí zbraňové směrnice. Proti se nejhlasitěji postavil předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj se Senát usnesl, že považuje za důvodné porušení právních závazků vůči Evropské unii, neboť Česko bude muset zbraňovou směrnici zapracovat do svého právního řádu. Neúspěšně doporučoval petici pouze vzít na vědomí. Opačný postoj zastával například předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) nebo Ladislav Václavec (ANO). "Měli bychom si bránit naše zákony a právo na vlastní bezpečnost. Odmítnutím směrnice určitě nijak neomezujeme ostatní státy EU," uvedl.

EU chce směrnicí omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Evropská komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici ale poukazují na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující. Českou žalobu na neplatnost směrnice ale Soudní dvůr EU zamítl. Změny vyplývající ze směrnice se mají týkat téměř všech zhruba 300.000 držitelů zbrojních průkazů v ČR. Majitelé by podle směrnice měli nově registrovat také repliky historických zbraní.

V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Po zhruba hodinovém jednání se k nim připojil staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Na summitu hovořili o migraci, vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření. Babiš na tiskové konferenci řekl, že všechny zúčastněné země mají stejný názor na otázku migrace, podle nich jejím řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. "Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států," dodal Babiš. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci. Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se při tom, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. Kurz připomněl, že zatímco státy V4 jsou příjemci, Rakousko je v případě unijních peněz čistým plátcem. "Ale také vidíme vysoké náklady na administrativu a potřebu jejich redukce," uvedl. Trvá však například na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie. Politici hovořili i o vzájemné obchodní bilanci a hospodářské provázanosti regionu V4 a Rakouska. Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Ještě před jednáním premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází pod Národním muzeem na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl. Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Prezidenti zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Slovinska podpořili na summitu na zámku v Lánech začlenění Srbska do Evropské unie. Srbský prezident Aleksandar Vučič, který se ve čtvrtek jednání také zúčastnil, poděkoval za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější. Kromě rozšíření unie řešili prezidenti také víceletý finanční rámec Evropské unie na roky 2021 až 2027 nebo brexit. Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie. Ve čtvrtek se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU.

Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Slovenská prezidentka Čaputová také poznamenala, že slovenské ministerstvo zahraničí nepodporuje plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit bezpečnostní zónu v Sýrii, do které se vrátí syrští uprchlíci. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom po schůzce s tureckou hlavou státu v New Yorku minulý týden uvedl, že země V4 výstavbu zóny podporují.