Související články


V Izraeli o víkendu zemřela ve věku 85 let Eva Hoffeová, dcera sekretářky spisovatele Maxe Broda, který byl vydavatelem děl Franze Kafky. Informoval o tom v neděli deník Haarec. Rodina Hoffeové vedla dlouholetý spor o vlastnictví vzácných rukopisů pražského rodáka a spisovatele Kafky, v němž v roce 2016 izraelský nejvyšší soud definitivně přiřkl tato díla Národní knihovně v Jeruzalémě. Izraelský deník v této souvislosti připomněl, že i přes rozhodnutí nejvyššího soudu Národní knihovna stále nemá přístup k některým dokumentům, jež jsou pořád v bankovních sejfech v Tel Avivu a Curychu. Národní knihovna, která by díla chtěla vystavit i pro veřejnost, se domnívá, že v pozůstalosti v těchto sejfech je i řada vzácných Kafkových dopisů a rukopisů, včetně rukopisu povídky Venkovský lékař, i jeho kresby.

Eva Hoffeová se narodila v roce 1933 v Praze. Jako šestiletá utekla s rodinou před nacisty do tehdejší Palestiny, kde po válce vznikl stát Izrael. Po absolvování vojenské služby v izraelské armádě pracovala Hoffeová mnoho let jako letuška. Na rozdíl od své sestry Ruth Weislerové, která zemřela během soudní kauzy o Kafkovu pozůstalost, Eva Hoffeová nemá potomky. Matka sester Hoffeových Esther pracovala jako sekretářka Maxe Broda, který byl Kafkovým přítelem a po spisovatelově smrti v roce 1924 spravoval jeho pozůstalost. Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Esther Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.

Izraelská Národní knihovna podle izraelských médií musí dohledat rukopisy Franze Kafky, které jí minulý týden přiřkl soud. Rukopisy, jež měly být dle spisovatelovy poslední vůle zničeny, jsou nyní podle verdiktu majetkem knihovny. Dosud byly v rukou dcery sekretářky Kafkova přítele a vydavatele jeho děl Maxe Broda. Brod se rozhodl nesplnit Kafkovu poslední vůli a rukopisy si ponechal. Jeho sekretářka Esther Hoffeová po Brodově smrti v roce 1968 tento majetek zdědila. Část rukopisů prodala a zbytek po její smrti přešel do vlastnictví jejích dcer Evy a Ruth. Dnes žije už jenom Eva.

Knihovna se podle izraelského tisku nyní snaží dohledat rukopisy, z nichž některé jsou staré století a byly přechovávány v nevyhovujících podmínkách. Část je uložena v bankovních sejfech rodiny Hoffeových v Curychu a Tel Avivu. Zatím nikdo ale neví, co přesně v trezorech je. Za jednu z nejcennějších položek se považují deníky z let 1913 až 1924, kdy Kafka tvořil. Odbornice na Kafkovo dílo Anat Perryová se obává, že je rodina Hoffeových převezla na tajné místo. Právník Ehud Sol byl při otvírání sejfů ve Švýcarsku a řekl, že soud nebyl schopen sestavit vyčerpávající seznam položek, které mají být v dědictví po Brodovi. Navíc nikdo neví, jaká část rukopisů byla uložena v bankách a jakou si Esther Hoffeová nechala doma nebo v sejfech, o nichž se zatím neví. Hoffeová se o dědictví soudila dlouho a k nejasnostem přispěla, když v době procesu oznámila, že jí vtrhli do bytu v Tel Avivu neznámí lidé. Nevyšetřilo se, zda a co z bytu zmizelo.